18. 9. 2017 Lidé v Ústeckém kraji si stěžují na problematické soužití s nepřizpůsobivými občany a žádají řešení. Jaké nástroje vlastně mají města a obce, když chtějí svým obyvatelům vyhovět a složitou sociální situaci řešit?
Některá chtějí využít nového opatření obecné povahy, na jehož základě stanoví město lokality, ve kterých nebudou obyvatelům vypláceny dávky na bydlení. Cílem je omezit sestěhování dalších sociálně vyloučených obyvatel do již problematických čtvrtí a zejména zamezit jejich další migraci v rámci těchto lokalit. Není totiž žádnou výjimkou, že se celé rodiny v jedné čtvrti stěhují i několikrát za rok, aby unikly exekutorům, nebo odešly z bytu, kde jim odpojili energie apod. Mnozí z nich přitom za sebou nechávají dluhy a poničené byty a přesouvají se jen o vchod dál.
Takové opatření, které znemožní v dané lokalitě uzavřít novou nájemní smlouvu, na níž by nájemník mohl čerpat sociální dávky, zvažuje Most, Jirkov, Litvínov, Obrnice i další města. A tento výčet není náhodný. Právě v těchto městech se nejvíce koncentruje problém sociálně vyloučených lokalit. Jsou ale i kritici, kteří tvrdí, že celý problém se tak z problémových částí měst přesune jinam a že toto opatření není dlouhodobě účinné.
„Chápu vedení měst, že k tomuto kroku chtějí přistoupit, protože nemají jiné nástroje, jak se v problémových lokalitách domoci pořádku. Částečně toto opatření pomůže, protože zabrání tomu, aby se někteří lidé až 30x ročně přesouvali z bytu do bytu. Tito lidé budou muset nést odpovědnost a budou také více pod kontrolou. Také se do těchto lokalit nebudou moci přistěhovat problémoví občané z jiných částí republiky, což je obrovský pokrok. Ale úplně systémové řešení to není. Lepší by bylo, kdyby stát dokázal zastavit obchod s chudobou na celém území a ne jen ve vybraných lokalitách,“ řekla na setkání s obyvateli jedné z postižených čtvrtí Gabriela Nekolová, náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí.
Ta se dlouhodobě netají svým radikálnějším přístupem k řešení problémů Ústeckého kraje, díky němuž se občas dostává do sporu i s „Prahou“. Jako například, když veřejně kritizovala Ústavní soud a veřejnou ochránkyni práv Annu Šabatovou za zrušení tzv. „Vysedávací vyhlášky“. Ústavní soud vyhověl návrhu ombudsmanky a zrušil části vyhlášek, na základě nichž bylo pokutováno sezení na schodištích, obrubnících a jiných místech, která k tomuto účelu nejsou určena. Zrušení se týká měst Varnsdorfu a Litvínova, podobné vyhlášky ale mají další obce. Města se nyní radí s Ministerstvem vnitra o dalším postupu.
„Rozhodnutí soudu a celý boj paní ombudsmanky vychází z neznalostí místních poměrů. Města se svou vyhláškou snažila hájit právo slušných občanů na klid a bezpečí před jejich domovy. Když se slušní obyvatelé vystrašeně cestou domů z práce proplétají partičkou opilců a různých týpků, kteří houfně okupují schodiště před paneláky, což je v sídlištích na severu úplně běžné, co mají dělat? Souhlasím se snahou litvínovské ČSSD vyhlášku „proti vysedávání“ ve městě obnovit,“ uvedla Gabriela Nekolová na sociální síti.
Je smutnou praxí, že levné byty v mnoha městech a obcích kraje vykupují spekulanti přímo za účelem jejich pronajímání co nejproblematičtějším rodinám, které žijí z dávek. Majitel bytu tak má zaručen stálý příjem. Většina majitelů však v kraji nežije a je jim jedno, jaké následky způsobují. Gabriela Nekolová na setkání s občany prezentovala svůj návrh, aby se pronajímání více než tří bytů klasifikovalo jako živnost se všemi povinnostmi, které z toho plynou. Chce tak výrazně omezit spekulanty, kteří inkasují nemalé peníze a přitom nemusí ani hradit odvody a ani podléhat kontrolám. Tento návrh je připravena předložit v novém období zákonodárcům k projednání. Již teď je zřejmé, že to bude kontroverzní téma.
„Když situaci Ústeckého kraje v Praze vysvětluji zákonodárcům, považují mě mnozí za rasistku nebo nesnášenlivou. Dávno to není rasový problém, je to problém nevymahatelnosti práva v této zemi a přílišné benevolence a absence potřebné legislativy. Změny jsou nutné i v sociálním systému“ komentovala dále veřejně Nekolová.
Některá města také využívají dalšího nástroje a to je odkup vybydlených domů a jejich demolice. Opět řešení, které alespoň zčásti snižuje přebytečný a zdevastovaný bytový fond. Nic jiného nezbylo ani městu Ústí nad Labem, které vykoupilo objekty v ulici Na Nivách. Jaký osud město této ulici chystá, se bude odvíjet od finančních zdrojů, které se podaří získat. Výzva k předkládání žádostí o dotaci z programu MMR na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách, která bude vyhlášena v říjnu tohoto roku, je součást programu RESTART pro strukturálně postižené kraje.
Gabriela Nekolová (38)
Náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí a zástupkyně zmocněnce vlády, zodpovědná za realizaci projektu Restart v Ústeckém a Karlovarském kraji. Od roku 2015 působí rovněž jako Předsedkyně Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje. Jako rodačka z Mostu je regionální patriotkou Ústeckého kraje, která bojuje za veřejné zájmy v regionu, za jeho dlouhodobý rozvoj a nové perspektivy pro jeho obyvatele.
Zdroj: METROPOL, číslo 20/ ročník X/ září 2017
